chvíle

chvíle

když v bílé pěně

tak roztouženě

ruka se kůže

dotýká

 

tam v pěně bílé

bezdechá chvíle

vždyť mráz se růže

netýká

 

až mrznout bude

ty květy rudé

dávno už budou

vzpomínkou

 

jako když těla

v té pěně chtěla

být jedním chvíli

malinkou

Autor zase já, 13.07.2024
Přečteno 154x
Tipy 42
Poslední tipující: Jordliana, martinaV, IronDodo, Higeki, Fractura cordis aperta, RadekČ, kozorožka, cappuccinogirl, narra peregrini, Fialový metal, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Co báseň, to poklad.
Hrozně se mi líbí tvůj styl.

22.07.2024 12:03:56 | Jordliana

líbí

děkuju, to je milé ;)

22.07.2024 14:55:03 | zase já

líbí

půvabné, milé, velmi povedené :)

13.07.2024 21:59:32 | narra peregrini

líbí

děkuji

13.07.2024 22:49:30 | zase já

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel