ten dům

ten dům má pater pět

přízemí a ta pod nebem

stejně jak celý svět

 

pokoj, kde nezebe

i tmavý sklep

a koutek pro tebe

 

ten dům je plný snů

z nocí kdy sládne dech

i chladných výkřiků

 

Už prosím Tě mě nech!!!

vteřiny dotyků tam v šeru

na schodech

 

má krov jak pevný hrad

i kosti kamenné

a každý je v něm rád

 

tak neříkej, že ne

že nechceš utírat

ty slzy ztracené

 

za roky v jeho zdech

za tíhu všech těch dní

opři se a jen nech

 

v srpnovém poledni

na kůži padnout chlad

 

ten dům je napořád

místem 

kde budoucnost

má chuť

jen

umírat