Nehledám lásku okamžitou,
ani tu z prvního pohledu.
Je jaro, a jaro se svou svitou,
dívá se pouze dopředu.
Veliká láska, ta se rodí
pomalu, se všemi útrapami.
Bezhlavá, jen lásce škodí,
pak zklamaná žije s námi.
Nehledám lásku zaslepenou,
lásku, co všechno promíjí.
Kdy není žena pravou ženou,
a zákeřný had v skrytu ji ovíjí.
Hledám tu, co slovem hladí,
jež nesčítá má dáti - dal
Hledám tu, co nevyzradí,
kolik rozdal jsem i vzal.
Moc pěkná báseň
A to zakončení je super:-)*
PS: jasná zpráva je, že nehledáš účetní a teda, bohužel, ani nikoho ukecanýho:-)))
22.07.2024 23:18:56 | cappuccinogirl
...s rozumem na lásku jít, myslíš?...;-) tak s tou bouří emocí nepochodíš...ale báseň moc pěkná.
22.07.2024 17:39:09 | Marten
Každý to máme jinak. Konečně, není to můj příběh, je třeba ptát se hrdiny básně. :-))
22.07.2024 18:34:05 | Kan
...autor neručí za obsah, ok...;-)forma ho zajímá víc, dobře...chápu.
22.07.2024 18:43:15 | Marten
Tak jednoznačné to není, samozřejmě že ručí za obsah, ale hledat nekompromisní logiku u básní mi nepřipadá produktivní. Jde přece o celkový obraz obsahu a formy. :-))
22.07.2024 20:05:07 | Kan
...tak s tím souhlas...;-)asi je to tím, že většinou píšu z vlastního pohledu...
22.07.2024 20:42:17 | Marten
Takových básní z vlastního pohledu mám velice málo, mám-li vůbec nějaké. Život nabízí daleko více inspirativních situací. Myslím ten život okolo mě. :-))
22.07.2024 20:59:13 | Kan
...jo, kolem je hodně témat...v tom máš výhodu, já mám svých jen pár..těch, co se mě dotýkají...
22.07.2024 22:45:33 | Marten
Ale ta inspirace je pro všechny, ne jenom pro mě. :-))
23.07.2024 10:15:23 | Kan