Poklade...
Poklade...
Už je to víc než čtvrt století,
ten pocit se mlhách dávna skryl
A najednou, po napsáním tvém
Jak kopyto na hruď mě udeřil
Ten pocit lavinu další vypustil
Je mi zas 15 a mám spoustu sil.
Jak byla by jsi můj celý svět
jsem blázen mi kdosi řek.
Že nejsme spolu, čas prokletí
Na tu chvíli čekám snad století.
Ten, na nějž holky vůbec neletí
Snad ucítím zas tvé objetí
-☆-
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
..já myslím, že to už to oslovení ji dostane do kolen a pak ten text.. kdyby muži věděli, jak málo nám někdy stačí..ještě že nevíte. Držím palce!
23.07.2024 18:39:22 | Ano
Ona ví, že je poklad. A nejen proto,že mě dostkrát vrátila život do života, kdyz mi tu chuť vzala má žena. Ale hlavně tím, čím mi, a pro mě je i vždy byla.
23.07.2024 19:16:16 | Protos1182
Moc bych ti přála, abys ho ucítil:-)*
23.07.2024 18:27:56 | cappuccinogirl
I pohne se vesmír,
Prohnou se planet dráhy
Zamrzne peklo
Pak andělé na zem vstoupí
tma zatáhne své spáry
Cestou vzhůru do oblak zmizí dno
23.07.2024 19:18:18 | Protos1182
Citlivé a do hloubky.
23.07.2024 18:25:44 | mkinka
Tož z bahna duše co poznala
Procitnuvše neznámý pocit ten
Žádostiv je ten, kdo touží uchopit ten sen.
23.07.2024 19:19:40 | Protos1182