Letměji než letmě
jsem o tvou duši zavadil
původ světla je ve tmě
oslepil a pak osvítil
mě had tvé pánve, zatrne
tvůj krok polykající chodník
hrdlo je slovem chatrné
kdo penetroval, pronik
až k bezmocnému pláči tepen
věnčitě objal dívku
kdys celý, dnes už lepen
vše dal by za odlivku
plodové vody jejího citu
kdy konev pomáhal ji nést
už není a ty stále jsi tu
a nemluvně, ten palimpsest . . .
Opět jsem k tobě zabloudila a opět musím napsat překrásné... Zdraví tě kdysi NigarKalfa, teď LaBruja... ;-) :-)
08.11.2024 15:39:44 | LaBruja
La Bruja, dovolím si říct, jak připadné jméno pro tebe. Tajemná, temná, vášnivá, snivá. Vzpomínám na tvé povídky, zaujaly mě, měly pro mě zvláštní sdělnost. Promiň ten úvod, ale chtělo se mi to říct. Moc ti děkuju za tvá slova, jsem šťastný, když moje texty těší. Chodíš někdy na autorská čtení? Teď jedno pořádá Akrij a pozval nás víc. Je to v PO 18.11 v 17.00 v Praze v Jedličkova ústavu v kavárně TA. Vím, že je to na poslední chvíli, ale kdybys měla chuť, mohlo by to být fajn. Zdravím.
13.11.2024 22:43:47 | Matahaja
Milý Matahajo, Tvůj "úvod" mě potěšil, mám ráda otevřenost; někdy je škoda některé věci nevyslovit..... Pro mě jsou Tvé texty také něčím výjimečné, přitažlivé, mystické... Na autorském čtení jsem nikdy nebyla, což mě mrzí. Děkuji za pozvání, ale bohužel, ano, je to narychlo a navíc jsem z druhého konce republiky, ale do budoucna bych si to určitě ráda zařídila, abych se mohla také zúčastnit. Krásnou noc přeji.
14.11.2024 23:54:23 | LaBruja
Zdravím a děkuju za odpověď, budu na to pamatovat a pokud dostanu pozvánku, pokusím se dát včas vědět, aby ses mohla zúčastnit. A druhý konec republiky je kde? Přeju ti krásnou inspiraci a chuť do psaní. Opatruj se a zdravím.
15.11.2024 18:51:43 | Matahaja
Druhý konec republiky je Valašsko - konkrétně Vsetín :-) Děkuji Ti a měj se co nejvíc dobře :-)
21.11.2024 09:37:59 | LaBruja
Omlouvám se, přepisovač je mrcha : mělo být : ne bolavé směnky, ale bolavé spěnky. Vždyť jde o koně.
25.11.2024 06:40:42 | Matahaja
Milá lA Brujo, na Vsetíně jsem kdysi v Bečvě ke kolíkům na Státním statku v Bobrkách vázal koně ke kolíkům, aby jim proud chladil bolavé směnky. Moc děkuju za tvá slova, jsem šťastný. Opatruj se.
23.11.2024 18:22:25 | Matahaja
Překrásné...
11.08.2024 00:02:01 | NigarKalfa
Milá Nigar, tvá návštěva mi udělala radost. Pochvalu si užívám a jsem za ni vděčný. Zdravím, ať se daří.
11.08.2024 00:41:43 | Matahaja
tak překrásný, hluboký text... a já dík němu, zas o kousek blíž... pochopení... tuhle si schovám, Matahajo*
26.07.2024 11:51:33 | Sonador
Son, pokud jsi při čtení něco cítila, činí mě šťastným,že si verš ukládáš, každým čtením je mu lépe a získává sebedůvěru, které já na počátku psaní tak málo. Díky.
28.07.2024 22:50:20 | Matahaja