Královna krásy

Trošku se potácela zbytečnou letní noci
A já jsem stál opodál
Očarován její zbytečnou chůzí
Roky se na ni jen díval a
Po nocích o její bledé kůži
Sníval

A teď jsem se dotkl těch hvězd
Ona je jenom vysněná

Neuvěřitelně umělá a nedokonalá
Líbivá a ohromně neskutečná

Postával jsem u jejího okna
A vnímal vůní vlahých večerů
Byl jsem každodenním stínem
Který už dávno nevnímala
Nic z toho nedává smysl
Přestože jsem porotce
Soudce
I kat
Ale ona je královna zbytečné krásy







Jenom krok nebo snad dva a už budeš u ní
A pak si dej pozor na její neodolatelnou vůni
A až zapadne slunce vyjdi si s ní tam
Kde se přes den lidé normálně sluní
Dej jí napít ze všech lesních tůní
Udělej to
P r o   n i



Zapomněla že existuješ i jinde než v předsudcích druhých
Protože je zbytečná
A zbytečně se směje
Zbytečně se zlobí
Je zbytečně tlustá na správných místech
Ale neumí vůbec chodit
Neumí v tom chodit

Je královnou krásy
Kterou zatím nikdo neobjevil
Je to nejlepší
Co můžeš s klidným srdcem
Přenechat těm dalším
Co sní o dokonalé
Umělé
Vymyšlené
Bledé
Královně
S p á s y