studená jako prsten z ledu
opouští noc své svítání
zas na obzoru krev
o vinu dělit se
kdo ubrání
se jedu
z
ulice
co prosakuje
stále víc...z lamp
kamenů i mokrých dlaní
do kterých ráno vkládá přání
opouští noc své sny o milování
Přesýpací hodiny a v nich jako by nebyl písek, ale ledový krystalky*
28.07.2024 19:22:27 | cappuccinogirl