Dovol mi prosím usnout ve tvých rukou,
cítím, jako by ta únava nešla zahnat jinak.
Jenom si trochu přičichnu k tvojí vůni,
a přísahám, že brzy budu klidně oddychovat.
Už nechci být jako rorýs, co nikdy nezastaví,
taky mám svá přání a osamělé stavy,
chci někam patřit, a né někam, ale k tobě,
prosím přijmi a přijímej mě, a ne jen večer.
Dnes budu muset usnout daleko od tebe,
a možná se mi to dlouho nebude dařit,
ale čím víc se zavrtám do peřin, čím dřív usnu,
tím dřív s tebou budu, tedy když budeš chtít.