Jdu sám ulicí.

Jdu sám ulicí,
ulicí plné kabaretů;
v ní jedno okno je otevřené.
Tramvaje zvonící
v divokém letu;
mé roky v životě promarněné.

Hudba se ulicí line,
taneční, i bláznivých kupletů;
stmívání lampy rozsvěcuje.
Pokaždé je to jiné,
pokaždé, když jsem tu;
kdy měsíční zář po zdech pluje.

Jdu sám ulicí,
ulicí krokem tanečním;
nikdo se za mnou neotáčí.
K ránu vůz kropící
spláchne i komínů dým;
potichu vracím se po pavlači.