Letní.
Letní.
Někdo okno zavřít zapomněl
a průvan roznesl mi moje listy.
Pod okny se rozbzučely roje včel,
jako by si hrály na houslisty.
V podvečer Slunce vrhá stíny,
malířům světlo hraje do karet.
Na stěnách staré gobelíny,
o lásce mohly by vyprávět.
Hledal jsem básně na podlaze,
co mi je průvan rozházel.
Ty o hvězdách - o Mléčné dráze;
už zase slyším housle včel.
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Pod okny se rozbzučely roje včel,
jako by si hrály na houslisty ----- tohle jsou moc hezké verše!
31.07.2024 18:36:03 | Jordliana
Už mi chyběla nějaká Kan-pohlazenka... díky, přišla mi hodně vhod:-)*
31.07.2024 16:58:22 | cappuccinogirl
Jak se to přihlásí, tak to píšu. A nemáš zač. :-))
31.07.2024 18:32:04 | Kan
Jo, začínám to mít dost podobně:-)
Zvláštní posun... někdy dost zírám, když si přečtu, co jsem napsala... A někdy usedám k psaní s určitou myšlenkou...a pak se od ní úplně odkloním...sama jsem z toho překvapená... přijde mi to kolikrát až divný:-)))
Ale nechávám tomu volnej průběh:-) Protože asi to tak má bejt:-)
31.07.2024 23:58:28 | cappuccinogirl
Vidíš, sama jsi přišla na to, že co se má stát se stane. Já to mám nejčastěji tak, že na mě vyskočí první čtyři verše, a na základě toho pokračuji dál. :-))
01.08.2024 11:25:06 | Kan