Čtyřicátý třetí dopis lásce

Já vím,
že bych si měla dát pokoj
a nepsat tisíce veršů
pro jednoho člověka,
ale přeci člověk
má právo na lásku
i smysl života.

Ať není smutno
bez veršů
vytvářím prostě pohádku.

Jak pustá poušť
je nicotná zem bez lásky
a tak tam někde hledám oblázky.

Buďme si pramenem
a posílám Ti v rukách Reiki.

Ty víš, že jsi hmatatelný.

Slza i náruč říká díky.

S vděčností je svět vstřícný.


Miláčku tak už mi písni.