Zranila's mi srdce kordem pochybnosti,
a já neměl čas ten výpad zachytit.
Stáli jsme oba v lásce na předmostí,
však nebylo dáno spolu nám být.
Nesmělé bylo naše seznámení,
byla jsi chladná - v první chvíli.
Pak jsem ti zastavil na znamení
a my se poprvé políbili.
Jednoho rána se rozezněl zvon,
náhle se srdce mu rozlomilo.
Poslední odletěl hluchý tón
a mé srdce splašeně bilo.
Bylo to znamení, nebo náhoda,
v zahradách vznesli se ptáci.
V dopise... prý naše dohoda
i láska svůj smysl ztrácí.
Kane to je tak nádherná báseň...proč sakra? Proč zrovna u ní mám takovou chuť ti odporovat...
Přesto, ukládám si*
02.08.2024 11:58:13 | cappuccinogirl
A, v čem mi chceš odporovat ? Já tam nic netvrdím. :-))
02.08.2024 13:34:06 | Kan
...no s posledním řádkem mám...trochu problémek:-)
Mám pocit, že jestli dneska napíšu dílko,, budu se držet v těchhle Kaních vodách:-)))
02.08.2024 14:33:20 | cappuccinogirl