tak nějak k ničemu tu žiji
píšu jen prázdnou poezii
a prázdný pohled ke zdi stáčím
prázdnotou sám k prázdnotě kráčím
prázdný jsem jak po použití
prázdný je smysl mého bytí
kde nic tu nic, jen prázdno všude
kde není nic, nic neubude
jak agent 000
prázdnota svět můj obepnula
a tak se cítím sytý ničím
co objeví se, ihned zničím
aby v mé pustoprázdné mysli
bylo jak v nulách mezi čísly
aby když tma se rána leká
chceš naplnit mě?
...
čekám
Mari, oči navrch hlavy mám...chce se mi usmát, ale nemůžu, protože ti rozumim...je zvláštní, že jsi mi právě tímhle dílkem dokázal, že nosit dříví do lesa někdy navzdory obecně vžitý pravdě smysl má!
:-)*
05.08.2024 17:40:07 | cappuccinogirl
...těžký blues...kam já se hrabu...;-)..."tak nějak k ničemu tu žiji, píšu jen prázdnou poezii"...to na mě sedí.
05.08.2024 16:43:24 | Marten