Neboj se...

~~~~~~
I štěstí bývá unavené
a uvadne jako květ
chvíli někde odpočine
pak vrátí se ti zpět,
štěbetá si i s ptáčaty
občas jim peří čechrá
potom se schová za vraty
a na schovku si hrá.

Ráno ti štěstí pošeptalo
do básně poví i verš
a jenom tak se zeptalo
stačí anebo ještě chceš?
A ty se ani nezlobíš
na papír píšeš básničku
čaj s vůní máty uvaříš
a tomu svému štěstíčku
dáš hubičku.

Neboj se...
večer si o ni znovu řekne
ty obejmeš štěstí v náručí
šťastně se na tebe pousměje
básnit o štěstí tě naučí
pak šťastně mluví
...nemlčí...

~~~~~~~~~