Odpuštění

Mám, na těle jizvy
a na duši šrámy
všecičko ostatní
je už jenom minulost.
Smutek a slzy
mé stařičké mámy
mi život zpoplatnil
plus přirážka za blbost.

Ve světě zítřka
já jsem ten včerejší.
Jsem míň než li nicka
to je však vedlejší.
Narozen pod hvězdou
do znamení ryby
duši mám prorezlou
a kus mi už chybí.

Do světla schovaný
před zraky svých druhů
zbitý a odraný
si přece jen pískám.
Sám, se sebou srovnaný
z rodu dobrodruhů
zkouším být nestranný
a k smrti se lísám.

Neprosím o milost
své viny se nezříkám.
Za mnou je minulost
i s příchutí rizika.
Odpustit ostatním
jak sám sebe znám.
Je tisíckrát lehčí
než si odpustit sám.