nocturno

 

úplně každý moment večera

prožil si spolu s láhví vína

pil

dokud nezbyla jen vina

a v ní utopil některá

předsevzetí

co dal si dřív

být milý

vstřícný

empatický

na všechno kýv

a jako vždycky

naházel do tmy

všechna kdyby

kazy

a neskutečné chyby

nad kterými by dřív jen pliv

 

noc smutně stála

plná stínů

v očekávání věcí příštích

dívala se

jak hvězdy tříští

pocity všech včerejších splínů

na drobné střípky

prázdných flašek

vypitých

jako protest proti

když jako šašek

svět se hroutí

a jediné

co zbývá k činu

je nůž

a ráno

až se vzbudí ze sna

uvidí

jak moc byla děsná

jak moc se mýlil

když byl živ