Všechno zbrkle, dříve než včas,
povely vlevo, vpravo, na vše strany.
Venku slyším tvůj řinčivý hlas,
jako, když průvan hraje na varhany.
Nesneseš chvíli malou odkladu,
co není hned, to křik tvůj trestá.
Nic nesmí zůstat pozadu,
ale to víte, to je už ohraná vesta.
Jednou ti dojde tvá bláznivá síla
a hlas zmizí ti a bude klid.
Pak budeš mít kdy, abys žila,
a na všechno čas budeš mít.