Starý...
Starý...
Jsem starý a vlastně vždycky byl,
každý jen, jak by mě využil
Jsem debil co vždycky hodně snil
A život jed co posílá do mých žil
Údolí plné odpadků
vrstvička na něm hlíny je
Na ní ostatní žijí sny
Údolí pod ní ale také sní
Ale každému je to jedno
Básně jen v hlavě
Poslední zhasne
Jen nebude tma
~~~~~
/
.
.
.
.
.
.
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Taky sním, příteli, to z nás nedělá blbce, neboj, jsem s tebou v jedné řadě, řekla bych...srdce na dlani z nás dělá docela snadné terče, ale nedej se. Taky se nedám*
13.08.2024 14:02:44 | cappuccinogirl
mít jemné srdce v drsném světě je odvaha, ne slabost... Miku, i když to teď vůbec necítíš, jsi silný. mám Tě moc ráda. objímám Tě. :-))***
13.08.2024 09:57:39 | Iva Husárková
ten klíč je v přijmutí...
13.08.2024 08:40:33 | Sonador
Děkuji dvojčátko moje milý, ale ... .
Čím víc se toho snažím přijmout, tím víc toho přichází co nechci a hezké mizí a mizí a mizí. A už jsem tím moc unavený
13.08.2024 08:55:11 | Protos1182
přijmout znamená zbavit se odporu v sobě... pak se stane pravý opak - co nechci mizí a vynořuje se hezké... jsou ale věci, kterým je třeba říct rázné NE! ...tu únavu dobře znám, tak ať je brzo líp*
13.08.2024 11:46:44 | Sonador