Mé temné já

Anotace: Trochu depresivní psaní z temného období. Ale je jedna z mála, co jsem napsal a líbí se mi. Chtěl jsem si sem dát narozeninovou báseň, ale vzpomněl jsem si na tuhle, tak snad tím někoho nepohorším.

Uprostřed noci vlastní křik mě budí 

Do zdi křičím své nekonečné Proč?

Spirála snů, co mísí se s realitou

Už nevím, kde končí a začíná mé Já 

 

Můj pokoj ztrácí se

Pohlcen v absurdnu 

Kolem mně rotují tváře, co znám

Volají všemi hlasy, co vymývají mou mysl

 

Propíchnut tisícem očí 

Sledují mě ze všech stran

Plamen viny už začal mě sžírat

Není kam utéct ani se kde schovat

 

Temnota zaplní každý kout mé duše 

Vzpomínky mění se na ostré skoby,

Co přibíjejí víko rakve,

Která uvězní můj celý život

 

Ztracený sám v sobě

Ztracený v okolním světě

Je to vše jen zlý sen?

Nebo jen odmítám uvěřit?