Mé temné já
Mé temné já
Anotace: Trochu depresivní psaní z temného období. Ale je jedna z mála, co jsem napsal a líbí se mi. Chtěl jsem si sem dát narozeninovou báseň, ale vzpomněl jsem si na tuhle, tak snad tím někoho nepohorším.
Uprostřed noci vlastní křik mě budí
Do zdi křičím své nekonečné Proč?
Spirála snů, co mísí se s realitou
Už nevím, kde končí a začíná mé Já
Můj pokoj ztrácí se
Pohlcen v absurdnu
Kolem mně rotují tváře, co znám
Volají všemi hlasy, co vymývají mou mysl
Propíchnut tisícem očí
Sledují mě ze všech stran
Plamen viny už začal mě sžírat
Není kam utéct ani se kde schovat
Temnota zaplní každý kout mé duše
Vzpomínky mění se na ostré skoby,
Co přibíjejí víko rakve,
Která uvězní můj celý život
Ztracený sám v sobě
Ztracený v okolním světě
Je to vše jen zlý sen?
Nebo jen odmítám uvěřit?
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Pěkné vyznání, kamaráde. Život je občas pestřejší než by si člověk přál, jde jenom o to naučit se s tím žít a, pokud je to možné (nemohu soudit) brát to aspoň trošku s nadhledem...
Hodně sil!
15.08.2024 17:58:55 | Ž.l.u.ť.á.k.
Díky za tvůj komentář. Psal jsem to v trochu temnějším období, teď už na to koukám trochu jinak :-)
16.08.2024 09:51:46 | fisus
Silné.
Oslovující.
Ten plamen viny, jo i mě stravuje, kdykoli si "uvědomím"...
14.08.2024 21:55:22 | cappuccinogirl
Občas asi takový plamen, větší či menší, pozná každý z nás. Jen mu nepodlehnout.
16.08.2024 09:48:29 | fisus
Máme poezií,co je štít ve světě nicoty a beznaděje,je to svatý gral,co budí mysl k nalezení.clovek v životě prochází cestou, že občas se cítí velmi smutné,ale píše a probojovává se čelem vpřed.
14.08.2024 12:52:49 | mkinka
Pro radost...mě milé já, úsměv zná.Basen je krásná tapeta.Mam tě ráda a ať potěší tě každá zpráva.
14.08.2024 16:23:05 | mkinka