noční psaní

pár vzdechů před svítáním

v růžových krajkách rána

bolela nejvíc tvoje smrt

zrazené prsty bez rytmu

jak bubeník bez paliček

na stole píšou slovo hrana

rozlitým vínem

suchý atrament pro vlhké lhaní

jdi stínem

jestli ještě jednou přijdeš

ať nevybledne barva tvého hříchu

jdi stínem

v ničím nerušeném tichu

a vzpomínky si ustel

k zpovídání