byl jeden
nula prostá
prázdno jak tam
kde třikrát zkusíš
napočítat do sta
a pokaždé ti vyjde
jiné číslo
co v duši měl
to jistě zkyslo
a srazilo se v hrudky bílé
on z prapodivné kratochvíle
tu pěstí
jindy lehkým strkem
v pokusech marných
stavěl z mazu hrady
od chytrolínů slyšel
mnohé rady
a od pokrytců smích
když se to smeklo
a bláto vlastní prázdnoty
mu po kotnících teklo
slintavé zpěvy starých matek
do dutin nenaplnitelných
vnesly zmatek
a kde je zmatek
tam je peklo
SKVĚLÝ! ÚŽASNÝ! PARÁDA! SUPER! - Víc mně nenapadá.
Ještě možná - WUNDERBAR!
17.08.2024 13:48:54 | Koala
Zdá se mi to, nebo se tu rýsuje další zapšklá urejpaná ikona?
Svět je pravě tak veselej, jak ho dokázeš vnímat. Pokud máš pocit, že stojí za hovno a máš čím dál větší problem v něm vidět něco dobrého, tak bych doporučoval odbornou pomoc.
To neni vtip ani provokace, myslím to vážně.
17.08.2024 11:30:30 | Ž.l.u.ť.á.k.
já jsem celkem v klidu, neboj...jen takový retrospektivní povzdech nad některými zapomenutými velikány
17.08.2024 15:51:38 | zase já
Tak jo, odvolávám Chocholouška, ale zůstane ve střehu;-)
17.08.2024 16:26:07 | Ž.l.u.ť.á.k.
na Písmáku mi píše Martin Kolář, zde naposledy asi jako twisted wicker, myslím. Pod touto básní reaguje na můj komentář k textu Racka. Tak asi tak...
17.08.2024 19:22:13 | zase já