Sarkofág

...
Brzy se zase potkáme.
Hrozně bych Tě chtěla políbit.
Vzít Tvoji tvář do dlaní.
Utřít slzy...

last seen

... a ticho.
Žádná další zpráva.
Přestal jsem doufat,
ale ne čekat.

Poslední co si napsala.
Utřít slzy...
... jenže máš malé ručičky
a ještě menší kapesník.

Stal se ze mě přízrak,
vrátivší se revenant,
bloudící labyrintem,
lovící zbytky vůní.

Vyhřívající se celé hodiny,
na chladnoucích místech,
kde jsi se třásla zimou,
před zběsilým úprkem pryč.

Čas neúprosně stojí,
odmítá se hnout,
jen tak pomalu líně
... ukapává.

Jako při vodní tortuře,
dusím se svým časem,
v prázdném labyrintu,
našich minulých slov.

Hibernuju v krabici,
pod pevným víkem,
šifrované konverzace,
s chomáčkem Tvých vlasů.

Vděčný, tolik vděčný,
že ty vlasy patří ženě,
skutečné ženě,
Tobě.

_____________________
...
Nikdo zrovna píše