Loučení.
Loučení.
Hlas - vždy se mi svírá,
když přijít má rozloučení;
té noci nemohu spát.
Bolí to, jak bodnutí štíra,
když jiné cesty není;
mohu jen sbohem dát.
Nemám rád loučení,
nemám rád rozcházení;
ten konec v nás.
Pak se vše promění
při prvním pohlazení;
až přijde čas.
Komentáře (10)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Tohle je fakt svíravý...i přes ten konec, co pluje do naděje.
21.08.2024 11:53:05 | cappuccinogirl
Tak to mohou prožívat lidé, kteří se loučí na dlouho. :-))
21.08.2024 13:31:57 | Kan
Prosimtě potřebuju nějak teď slyšet, že ty nikam neodcházíš... je tohle zase nějaká ta inspirace z ulice...nebo od vlaku... nebo odkudkoli, že jo???
21.08.2024 13:38:25 | cappuccinogirl
Neodcházím, mám to naplánováno do 120 roků. Samozřejmě je to fikce. :-))
21.08.2024 17:48:03 | Kan
Uf... tvých 120 je skvělej plán, máš mou plnou podporu v tomhle...jsem spíš myslela, ňákou cestu kolem světa, třebas...co vim:-)))
21.08.2024 18:03:34 | cappuccinogirl
Ále kdeže, cestovat. Jediné cestování je z domova na chatu a někdy, vyjímečně, zase domů. To mi stačí. Nejsem žádný Marco Polo abych cestoval do někam. :-))
21.08.2024 19:37:27 | Kan
Taky nejsem Marco Polo, ale tak já bych třebas někam ještě...:-) Možná proto, že nemám chatu:-)
21.08.2024 19:48:46 | cappuccinogirl
Já jsem se v životě natrajdal až dost, takže už, nutně, nemusím a chata mi bohatě stačí. Pokud můžeš, tak cestuj, je to pro dobro věci. :-))
21.08.2024 23:19:45 | Kan
Snad se ještě někam kouknu...vždycky bude platit, že pořád je víc míst, kde jsi nebyl, než kde jsi byl:-))) Ale teda ani já nejsem Marco Polo a rozhodně nemusím bejt ani u všeho, ani všude:-)
21.08.2024 23:25:04 | cappuccinogirl