Dveře poznání.
Dveře poznání.
Otvírám dveře do krajiny,
okny pouštím Slunce s Měsícem.
Za světlem vyplíží se stíny,
celý kraj přikryjí bílým lnem.
Kolik času věnujeme lásce,
a kolik duše nenávisti ?
Svět rozdělený na obrazce
ze spadaného listí.
Otvírám dveře do krajiny,
krajiny plné pochopení.
Cesta do mé domoviny
u konce prozatím není.
Otvírám dveře do celého světa,
do světa bolu i soucitu.
K poznání nestačí jedna věta,
k němu když nadání chybí tu.
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Tohle mě oslovilo a zároveň mi připomnělo, že bych měl taky otevřít dveře...
24.08.2024 07:16:58 | Koala
Jsem rád, že se ti báseň líbí. Je lépe dveře otevřít, než hledat klíč k těm zamčeným. :-))
24.08.2024 10:26:14 | Kan
Světlo a stín.
Plus mínus.
Záruka vyrovnanosti žádná.
Motiv otevírání dveří podnítil mou fantazii, moc pěkný, fakt.
Děkuju za tvou dnešní, oslovila.
23.08.2024 14:24:29 | cappuccinogirl
Otevřením dveří něco vyženeš a něco prijmeš pod svou střechu. Děkuji za komentář. :-))
23.08.2024 18:52:10 | Kan
A něco vklouzne samo... a něco se bude zatra bránit vymetení...
23.08.2024 19:20:31 | cappuccinogirl
Tak už to v životě chodí. Někdo odejde všas a sám od sebe a jiného nedostaneš z baráku ani buldozerem. :-))
23.08.2024 19:51:16 | Kan