Boty

Mám boty z hlíny
zarostlý jsem do krajiny
a dívám se za obzory
kde hory tyčí své majestáty
a s podzimem ptáci sedají
na dráty které někam vedou

stíny pod mraky rezedou voní
kde hřívy koní mi mávají

kam dívají se vrány ze stormů
když tažní ptáci domů vracejí se
kde mlčení ryb hladí mou duši
když tichem rostou mi uši

když kráčím s tou botou děravou
když toulavou mám slinu
utrhnu si zralou jeřabinu
a splynu s tou nádhernou vůní
která nad tůní se line

a cesta která nikde nekončí
ladně vine se po úbočí skal
kde tolikrát jsem stál a plakal
když se nikdo nedíval

jak meteor až jednou
vyhořím a zhasnu
pak s botami od hlíny
ustelu si tiše
v úžasnu a v krásnu.