Torza III

Teprve až se v Betlémě narodí naděje,

v tichu pohřbím svoje oprátky

 

Mám šaty z hedvábí

a věnec koukole.

Komu tím prospěju?

 

Vesmír zase hraje na prsty trosečníků

 

Hudba útočí na kořeny sfér

a popírá zákony všech soudných dnů.

Dirigent ztratil přístup ke strunám ve Tvé hrudi

a první housle si na zájezdě

vyměňují housky.

Kapka v oceánu neroztančí sál.

Potřebuješ múzu

a pohlavek investora.

 

Dovol mi vejít do Tvých stájí

a ve slámě ukrýt naše rozpaky.

 

Z hostiny havranů

hážu kosti pomněnkám.

 

V záři svic

upínám síly

ke své stěně nářků.

Purpurová kolena

odírají modlitby.

Do chladné věčnosti

bije křišťálový Bůh.

Doufám v oslyšení

svých zvrácených vin.

 

Chci na dně svého bytí

zahlédnout Tvé odpuštění

 

Přišlas půlnoční modří

zbarvit mé růžové tváře

do brokátu zapomnění

Útrobním indigem

označím Tě na čele,

aby každý poznal,

komu patří zlato na hrdle

 

Jen Beránkova krev

může zúrodnit poušť mé bezmoci

 

Ve zjitřených poutech

hladím klasy svého zoufalství

Pravda otevírá okno cely

a měsíční sonáta

hraje mi v ústech na píšťaly

Dnešní noc rozváže uzly v mé hrudi

 

Zkřehlá hladina hříchů a omylů

topí všechny dobré úmysly.

Obnažený Beránek,

skřípe bohoslužba slova.

 

Probodnuté dlaně bortí moji obranu.

 

Do deníku zapsal chladným písmem,

že dnešek už skončil.

Odložil pero,

protřel oči

a zhasl svět.