Nemůžu si vzpomenout, jak se jmenuje ta nemoc zapomění
Nemůžu si vzpomenout, jak se jmenuje ta nemoc zapomění
takové smutno,
tepal jsem
vůní o kopretinu.
Ztratil jsem, zradil
pampelišku a už
koukám po fialce.
Voják svým tělem
zachránil vílu
a generál prch
do růží jehel.
Komentáře (6)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
V té tvé paměti je pro každou květinku místa sotva tak na xyz chvil ... neptej se, co ta písmena znamenají, zapomněla jsem:-)
Každopádně jsi zakončil voňavým jehelníčkem, tož jestli šlo o Generála Růženku, moh by trhnout rekord v spánku...
No a teď vážně... vážně skvělé dílečko*
24.08.2024 22:35:47 | cappuccinogirl
No.. někdy si připadám s tvými slůvky, asi jako ty si připadáš s těmi mými... Což je asi něco, jako neznámá dotekokůra konečků prstů na,
no chtěl jsem říct na chilly con carne, ale už si nejsem jist.. už je ta věta moc dlouhá, a kdo ví, co jsem chtěl vlastně říct.
:-)
24.08.2024 23:01:48 | Niška
Jseš zdatnej a držíš krok s mou komentovou laťkou, i když to v naprostý většině případů znamená, že se svou vlastní laťkou jdeš dolů :-) Jseš fajn, děkuji. Ty víš, že k tvejm výšinám já se nedopachtím:-)
24.08.2024 23:16:22 | cappuccinogirl
Kde laťka není, ani truhlář nebere. Chlapovi potřást tlapou, a ženskou na svou hruď. Nevinně.
25.08.2024 00:22:17 | Niška