Balancujeme
Na hraně
Lásky
Proměnné
Když co máš
Uvnitř
Zdá se neměnné
Miluješ…
A tak vycházíš
Vstříc novým snům
Když dnům
Trochu dochází dech
A ty se procházíš
Pořád tam a zpět
A ničeho nelituješ
Kolik asi ještě
Kapek spadne
Ti na okap
Než v jejich odlesku
Objeví se duha
A Ty budeš vědět
Že nejsi už ta druhá
Hm, kolik
Tak kolik asi
Kroků je potřeba
K překročení hranic
Našich světů
Než potkají se
Ve společné nirváně
Balancujeme…
Tak tohle je chytlavý...jako bych otevřela dveře od pokoje, kde to znám...jen si tak o sobě myslím, že mě nikdy nikdo nenaučí "ničeho nelitovat"...oslovující, děkuji*
25.08.2024 14:14:24 | cappuccinogirl
Ja se obecně naucila nechávat veci svobodně plynout, ale byla to teda výzva :) nicméně hlavně bych nikdy nechtěla litovat lásky, i když to nedopadne, jsou to obohacující veci :)
30.08.2024 08:55:46 | Denael