Zapomnění

ZAPOMNĚNÍ

Ustýlám si v zapomnění

a přikrývám se samotou.

Co bylo, dnes už není.

Schválně nebo náhodou?

Proč zlaté nitky v paměti,

co ukazují správný směr,

se promění v prach vzápětí,

co dotknu se jich navečer?

Kam ukrýt štěstí, které mám,

když ráno mizí jako dým.

Vždyť už nevím, co vím a znám

a myšlenkám nerozumím.

Kdo mi ustlal v zapomnění?

A kdo mě přikryl samotou?

Co bude, nikdo neví.

Snad někdo, pouhou náhodou.