Poznávám hranici ve slově svoboda
Díky své práci s vězni učím se
Jak křehká a tenká ta linie je
Jak hluboké jsou rány, co čas nesmyje
Poznávám svět z odvrácené strany mříží
Poslouchám příběhy o lidských chybách
O tom, jak snadno člověk do temnoty spadne
A poklop na svobodu za ním zapadne
Barva oblečení na hale nás odděluje
Černá je vězení, zbytek jsme my
Přesto mě na konci směny vždy napadá
Že není vše tak, jak opravdu vypadá
Cítím se vězněm ve svobodném světě
Úzkosti, strach, neklid i deprese
Vždycky, když odcházím, nejsem si jistý
Kdo z nás je vězeň a kdo je čistý.
Ty poslední dvě sloky maj hloubku... fakt jsi do nich dostal hodně!
26.08.2024 17:33:36 | cappuccinogirl
Psal jsem to během noční směny, tak to není úplně ono. Měl jsem už trochu unavený mozek :-) Díky za komentář:-)
30.08.2024 11:36:19 | fisus