Z e p t e j se vlka / stačí pohledem
Hned víš, jestli ho následovat vlastně má i cenu
Čenich se zachytí a strká / po stezce pachový, co ukradla si zem
A jazyk vyplazenej říká si; bože – tohle už nedoženu
Zeptej se vesmírna či Zdroje / jaký to vlastně je?
když rozpíná se chvíli / a smršťuje se vzápětí, by roztříštil se záhy
Na hřbetě chtěj´ se projet / hladová sousta naděje
s vědomím, že když sílí / z logiky zmatku napětí se vynoří jen pahýl..
Proporce zmizely a zmizí / a mysl zmalátněla
a ten, co vědět moh´ by víc / se ocit´ v cyklení - a ve zmatku
zeptej se vlka, co vše je mu cizí? / zeptej se ho, jak chutná pohyb těla?
jaké je tajemství katedrál zřítelnic? / ...a jaké je to mluvit pozpátku?
…na šachovnici do eL věže náhle tančí / a střelci nasedají koňům do sedel
král s dámou v rámě zavěšeni výsostní jsou hráči / pěšci se v roji tříští na hromadě těl
tak jaké to je? / víš už?... Chápeš, oč mi běží?
máš chuť jít za svým / zůstat povznesená?
Na hřbetě vlka chtěj se jednou projet!
Co stojí nechej stát a co leží, ať leží
Něco tě zvětší - jiné zase zmenší / ale jen zůstat stát, to zmateční je cena
A tak si pohlaď kožich, piš si do hladiny / vyplázni jazyk, vůní nech se nést
Snílkové vidí dál, bez nervozity v stíny – zeptej se vlka – moudrým na počest..