jsou noci jak dnes
kdy neštěkne pes
a tiše spí celičkej kraj
i Měsíc už zív
já jen hlavou kýv
když šeptalas Něco mi hraj
tak ve strunách snad
ti můžu i lhát
že nikdy se nezmění čas
jenže i ty to víš
že zase je blíž
ta chvíle, co rozdělí nás
až na konci tý naší cesty
se uvidí, kam vlastně jdem
snad nakonec budem mít štěstí
a ve zlým se nerozejdem
jsou chvíle jak teď
kdy kamenná zeď
nás nepustí jít k sobě blíž
a ve stejnej čas
kdy zvyšuješ hlas
já cítím, jak je na obtíž
ten pocit, co máš
že všechno už znáš
že víc už ti nemůžu dát
je železná síť
tak ruku mi chyť
ať aspoň je čemu se smát
až na konci týhletý noci
se potkáme, chtěl bych ti říct
že nakonec mám jasnej pocit
bylo to fajn neutýct