Píseň za soumraku
Píseň za soumraku
Anotace: Sonet anglického typu vznikl už před pár lety pod dojmem ze surrealistického obrazu Píseň za soumraku rakouského malíře Franze Sedlacka, který je vystavený ve vídeňské galerii Albertina, a nyní se ho pokouším resuscitovat.
Jak soumrak do pokoje oknem vchází,
list fíkusu chce před ním vypučet
a spinet píseň tklivou doprovází,
tak nekonečně prázdný je můj svět.
Instrument v koutě dívka plavovláska
hladí a laská, směrem k hodinám
přítulným šerem zpívá, co je láska,
svádí mě kráska, však zůstávám sám.
Lhostejně stojací hodiny měří
čas zlatý smrtelný kyvadlem svým,
netopýr kterému těžko se věří,
zavíří ztraceným životem mým.
Ten chmurný obraz tolik úchvatný je,
však visí na zdi – nikdy neožije.
Komentáře (6)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Když soumrak vchází do stěn se projít
nesměle zprvu nakoukne, co v síni
vnímá tu hloubku, kterou nejspíš jiní
nevidí v atmosféře, ani v předpokoji...
..hudbou se nechá naladit a vlákat
oslněn krásou siluety ženy klapky hladíc´
scéna ho fascinuje tak, že fíkus na kapradí
změnil by myšlenkou. A háv ještě víc smráká
pro tanec vlastních stínů, pro to svádění
Hodiny přitahují kyvadla si k sobě
jak příslib naděje, že v jakékoli době
tvořivost nad životem svět vize promění...
Když soumrak vchází, skromný v kroku ticha
čas úžas nastolí a sotva při tom dýchá..
01.09.2024 09:20:23 | šuměnka
Skvělé. Krásná báseň. Názorně ukazuje, jak se dá totéž pojmout úplně odlišně. Díky.
01.09.2024 09:45:04 | kvaj
právě tohle mne sem vždycky vracelo zas
ta básnická synergie, ta inspirace vzájemnosti
ta momentálnost, rozsáhlost i špás
ten rozevřený úhel mnoha pohledů, co hostí :))
a sonety jsou, byly a budou má srdcovka
tvůj je skvostný!
01.09.2024 09:55:11 | šuměnka