V hodinách času
V hodinách času
Pod tíhou času těžkne můj krok
Jsem vězněm v hodinách každičký rok
V hodinách přesýpacích, co neotáčí se
Jen plní se sny, co nikdy nesplní se
Každičké zrnko je jeden sen
Jedno zrnko je za jeden den
V té hromadě písku spoustu slz se skrývá
Ale to už tak na světě obvykle bývá
Nebudu utíkat ani drápat se ven
Počkám až skončí ten života sen
Ve skleněné pasti zůstanu stát
Až přijde konec, nebudu se bát
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
...jen plní se sny, co nikdy nesplní se...
to je mocný kousek týhle básně
má v sobě kus hořkosti, kus smutku...a velkej kus pravdy*
01.09.2024 19:40:15 | cappuccinogirl
Děkuji ti za komentář :-) Jen taková hříčka s představou někoho v přesýpacích hodinách.
02.09.2024 05:19:18 | fisus
občas se cítím jak pod skleněným poklopem... odteď se budu vidět v přesýpacích hodinách, které si pamatuju z dětství... myslím že kousek mě, tam ještě pořád je... dobrý text, a moc zdravím*
01.09.2024 19:21:05 | Sonador
I já tě zdravím a děkuji za komentář :-) Já jsem jako malý přesýpací hodiny vždy chtěl, ale nikdy jsme je doma neměli. Až v dospělosti jsem si je pořídil.
02.09.2024 05:18:24 | fisus
Pěkná, kamaráde.
Podle mě není důvod se konce bát, ale ani o něm přemýšlet... konec už nejde vrátit, nejde si říct: hmm... tohle je na hovno, chtěl bych zpátky žít:-)
Užívej slunečné dny;-)
01.09.2024 13:28:10 | Ž.l.u.ť.á.k.
Díky, kamaráde :-) Jen jsem si chtěl trochu pohrát s představou člověka v hodinách.
02.09.2024 05:16:30 | fisus