..králi sonetů..

O růžích v rozkvětu senior kdysi psal

do zahrad vsazených, kde trnů ostrých dálek

se duše vzdalují... Ta tvá můj příteli, je ve mně stále dále

sic bledne v liniích, však slova ožijí a sonetů s´ byl král…

A tak tu stojím sama u vrat uzamčených…

Skrz dotek vášně nebráním se vlnám toku dojetí

Poslední gentleman a mistr řemeslný; a tak kéž doletí

má vzpomínka ti k pokloně - od jedné šumné ženy

O růžích v rozkvětu jsi psal. O božích mlýnech taky

Stíral s´ pel jiskrně a strážil krásu mluvy poetična

vím, že se setkáme; tam, kde se tvoří z mandarinek mraky

přivanu zlehka pro tu chvíli chvil: zas zářivá, i skvoucí, sličná

A ve verších si střihnem´ duety: ty Villon a já Múza tvoje

Já nebráním se vlnám dojetí – vidím nás dva – nádherně živý projekt