pohádka

inspirováno nejen melodií písně Karla Plíhala

Byl jeden král

 

znám zem krásnou jak pohádka

jak doušek vody v dlaních

v ní tři růžová prasátka

si užívala spaní

 

náhle přitáhly z východu

hladovějící hordy

ne, nejde tu o náhodu

že krvavé maj' mordy

 

snesly se jako kobylky

tam na kvetoucí sady

milé jak soudní obsílky

a duše černé hlady

 

co najdou, ihned vyplení

zůstanou holé kosti

jen užijte si, vážení

výborní jsou to hosti

 

před domkem, který ze slámy

si spletlo první sele

si vylepili reklamy

a fangle nepřítele

 

a v dvojbarevné iluzi

si pletou moje tvoje

zem rozvrácená inkluzí

dnes o tom už ví svoje

 

domečky z větví s šindely

střechy z loupané kůry

ty také leccos viděly

když dorazily stvůry

 

když z lahví smrdí brambory

a vaří se jen žito

běžným představám navzdory

prase jen chce být syto

 

nakonec přišly paláce

a podezděné domy

kdopak by chodil do práce

když v létě plodí stromy

 

a na nich spousta plodů je

jimž v kolonách se daří

jo, to se nám to hoduje

jo, to se nám to paří

 

tak smutně končí pohádka

o kolektivní vině

když naše malá prasátka

vyrostla v rudé svině

 

tak tato krásná zemička

zmizela v žumpě doby

sežraná byla celičká

a místo měst jen hroby