Rezignace

Čekal jsem. Až jsem si zoufal
Že se život vrátí zpátky
Nestane se v co jsem doufal
Přestanu číst mezi řádky

Cit ztracený nevzbudí se
V druhém, jako při svítání
Snad jen trochu přizpůsobit se
Přijmout život a zklamání

Někdy nejde míti všechno
Vše o čem se v noci zdává
I tak ráno přijde světlo
Trocha naděje zůstává

Ze zrcadla kouká šašek
Co kdysi byl aspoň šťastný
Z nákupu, ruce plné tašek
Už nepřijde pocit spásný

A tak zbývá pouze volba
Žít s pocitem nenaplněným
Zůstat, zmizet, je jak orba
Co jizvý pole před svítáním