Když zní, co není

... nade mnou 

bijí zvony

opuštěný kostel

chvěje se bolestí

pro krásnou hudbu

housle umírají

a smyčce osaměle

svírají neviditelného houslistu

bez myšlenky

staré ruce

hladí udřené varhany

když zní, co není..

do cinkání modrých zvonků

ukrývám k této chvíli

vrácenku