Sever

Nikdy jsem nebyla
na Severu
tak netuším
jak chutná
třeskutá zima
ostrý vítr řezající
do tváře
kterou mu tak ochotně
nastavuješ
jak voní obzor
vzývající
dávné písně
Vikingů

Nikdy jsem neokusila
probudit se poblíž
Götgatanu
ve Tvém objetí
usmát se na svět
napít se teplého
čaje
pak kousnout
do sušenky
a jít se projít
do parku

Nikdy jsem nedošla
dál než před
dveře vlastních
otazníků
za nimiž jen
pluji v děravé bárce
na rozbouřeném moři
vstříc útesům
odkud vylétají
poslední ohrožené
druhy dravců
na cesty
za potravou...