Něco

Něco

kořeny do země vrostlé 

Ta chuť a vlhkost kypré hlíny 

Ve větru listy se třepotají 

Vůně, co větrem se šíří. 

 

V prostoru ležící kmen, 

nad zemí,  jen kořeny spojen s ní 

Prastarý,  vrásčitý 

Věky šly kolem a další jdou 

 

Opojnost síly slunce 

tam kde jiné kmeny nestojí.

Roste, záhyby kůry praskají 

Žije, dýchá,  tiše sní....

Autor Protos1182, 12.09.2024
Přečteno 72x
Tipy 16
Poslední tipující: Jiří I.Zahradník, Vivien, IronDodo, jort1, Iva Husárková, šuměnka, Bosorka9, Marten, Ž.l.u.ť.á.k., mkinka, ...
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Tedy zavoněl tento text, po rašelině, po lese, rosou, kapradím i třpytkou kapky na něm .. líbí se mi to, hlavně změnou ve způsobu psaní (bez infinitivů)

15.09.2024 13:29:24 | Vivien

líbí

Moc děkuji Viv*

15.09.2024 21:16:08 | Protos1182

líbí

žijí, dýchají, pomáhají, přeměňují
empaticky proplétají se a bují
opojně mocné, vlídné a moudré k tomu

můj obdiv k básni pro výsost stromů :)
díky






včera jsem zrovna shlédla
2. díl geniálních květin

doporučuju oba díly dokumentu
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15448576390-genialni-rostliny/

12.09.2024 15:48:48 | šuměnka

líbí

Děkuji moc
Mám stromy moc rád...

12.09.2024 21:42:48 | Protos1182

líbí

Silný strom...
dýchá...
neusychá...
v kořenech síla
v kmeni moudrost věků
v koruně slavík někdy sladce zpívá
a někdy smutek mu stahuje hrdlo...
a duše stromu naslouchá*

12.09.2024 14:19:09 | cappuccinogirl

líbí

Větru, i kapkám deště,
Slunci i jinovatce.
Listy i kůra voní pak sladce
Byť v kořenech hořkost je skrytá

12.09.2024 21:42:27 | Protos1182

líbí

Z kalichu hořkosti život dá občas pít,
aby pak mohl zas na chvíli osladit
medem
pár chvil...

12.09.2024 22:07:52 | cappuccinogirl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel