Je čas - vzplály javory:
i jiné stromy mědí září.
Podzim času navzdory,
spolu s létem se sváří.
Přichází čas šípků
a červených dřínků,
a Slunce občas vklouzne
pod peřinku -
vyhlíží sněhový mrak.
To není jen tak
vládnout obloze:
skrývat se za maják,
co stojí na jedné noze
sám.
Navzdory představám,
je tady klid:
jen trochu poklidit;
a léto ?
Může, pak, odejít.
Nastal čas, už mědí zaplály javory.
Opravdu podzim hezky popsaný, text je srozumitelný, bez zbytečných metafor a to oceňuji
13.09.2024 12:43:28 | Admirál
ach jó...:-(
Podzime, podzime, proč pořád nosíš deště? Pěkně tě prosíme - počkej chvíli ještě...
Jenže on nedbá...tož tak asi...zatra, proč se mi to léto vždycky zdá tak krátký???
13.09.2024 12:36:28 | cappuccinogirl
už zaplály javory mědí
protože dobře vědí,
kdy čas je zaplát barvami
co navzdor představám - omámí :)
13.09.2024 11:04:05 | šuměnka