Q

Q

Ve žlutých horách stíny fialové, 

zelené slunce oblohou pluje. 

Zlatavé stužky kameny běží 

Ohnivý vítr skály hřeje. 

 

Stuhy sirných par skály lemují 

Ticho i hukot zvolna se střídá.

Tiché hvězdy na nebi sedí, 

stejné,  ale každá je jiná. 

 

To měsíce oblohou plují 

Skalnímu dechu se smějí. 

Tam v chladu prázdnoty 

Občas se ve sluncích hřejí. 

Autor Protos1182, 16.09.2024
Přečteno 53x
Tipy 11
Poslední tipující: IronDodo, Špáďa, Psavec, enigman, šuměnka, mkinka, Bosorka9
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Zdáli se nám hvězdy zdály
vždy podobny všechny králi.

18.09.2024 00:27:18 | Špáďa

líbí

no on měsíc je vlastně taky skála...

16.09.2024 15:32:13 | enigman

líbí

okamžitá ranní inspirace a vloženo po odsouhlasení:

Ve žlutých horách tančí stíny fialové
a slunce zelené si pluje oblohou
kamenné stužky zlaté běžet nemohou
a vítr Ohnivák skrz skály zahřívá je s LOVEm.

Ty skály lemují i stuhy sirných par, jak dým
Ticho i hukot dravý pozvolna se střídá.
Na nebi sedí v tichu hvězd i minerální slída,
snad pro tu výjimku, na počest ostatním.

Měsíce plují oblohou, jak strážci místa toho
Skalnímu dechu nablízku, pro úsměv kdykoli
Tam v chladu prázdnoty se scéna podvolí
A občas do slunečné záře hrábnou nohou..

16.09.2024 14:25:59 | šuměnka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí