Ve žlutých horách stíny fialové,
zelené slunce oblohou pluje.
Zlatavé stužky kameny běží
Ohnivý vítr skály hřeje.
Stuhy sirných par skály lemují
Ticho i hukot zvolna se střídá.
Tiché hvězdy na nebi sedí,
stejné, ale každá je jiná.
To měsíce oblohou plují
Skalnímu dechu se smějí.
Tam v chladu prázdnoty
Občas se ve sluncích hřejí.
okamžitá ranní inspirace a vloženo po odsouhlasení:
Ve žlutých horách tančí stíny fialové
a slunce zelené si pluje oblohou
kamenné stužky zlaté běžet nemohou
a vítr Ohnivák skrz skály zahřívá je s LOVEm.
Ty skály lemují i stuhy sirných par, jak dým
Ticho i hukot dravý pozvolna se střídá.
Na nebi sedí v tichu hvězd i minerální slída,
snad pro tu výjimku, na počest ostatním.
Měsíce plují oblohou, jak strážci místa toho
Skalnímu dechu nablízku, pro úsměv kdykoli
Tam v chladu prázdnoty se scéna podvolí
A občas do slunečné záře hrábnou nohou..
16.09.2024 14:25:59 | šuměnka