Tragedie.
Tragedie.
Už zase stojí u kiosku,
stojí tam a nasává.
Už dávno propil půlku mozku,
jen pije a nadává.
Bez peněz a na sekyru:
jinde mu nenalejí.
Je proti válce i proti míru,
v kiosku s beznadějí.
Pivo a rum se zelenou,
cigarety z Tarasa si kroutí.
Nikdy si nebere dovolenou,
svůj kiosek, přece, nezarmoutí.
Už zase stojí u kiosku,
okénko nikdo, však, neotvírá.
Tragedie pro násosku,
duši mu hrůzou svírá.
Vždycky je všeho do času,
i dobrá vůle má svou mez.
Zlá doba padla na kasu
a dobrá víla do želez.
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Znám jeden takový kiosek v Praze, říká se mu příhodně 'Hajzly':-)
Chodí tam pár mých motolských známých... celý měsíc na sekeru, o výplatě stáhnout kus dluhu a nanovo... i ta jejich charakteristika celkem sedí:-)
Super!:-)
19.09.2024 20:55:36 | Ž.l.u.ť.á.k.
U nás už žádné kiosky nejsou, ale suplují je večerky. Výsledek je stejný. Díky za komentář. :-))
19.09.2024 21:52:27 | Kan
stojí - tak nech ho stát
i on má právo na kousek té plochy
co zem nám skýtá
nasává?? - tak nech ho nasávat
čas relativní pro vrtochy
a ve všem zkouška skrytá
:)
19.09.2024 12:22:57 | šuměnka
Ta beznaděj tu sedí...
Jeho, moje, všem, kterým tohle není jedno...
Jenže tohle je fakt bez šance, dokud se jí ten první - nechopí*
19.09.2024 12:22:17 | cappuccinogirl