Smích

Přiznejme si - je to div,

že je nám stále milé, blízké

(navzdory té povaze lidské)

slyšet kolem sebe smích.

 

Kolik válek zažili jsme

a kolik je jich před námi...

zlo svět saje jako klíště,

co bobtná... zdá se přežraný,

však s jídlem mu spíš roste chuť

a s ní ztrácí i zábrany

a z tlamy line se mu puch

když mluví... lže...

a podvádí...

ne každé klíště vytočit lze,

Zem točí se a nic...

 

přesto...

 

když se pro smích chvíle najde..

tak smějeme se...

 

pak trochu víc...

 

a za chvíli zas vše je snazší...

chceš slyšet vtip...?

a já znám další!

cha... tohle, že se vázně stalo?

neděláš si srandu, kámo?

táto, mámo poslouchejte...

to se zase nasmějete...

 

cha, cha..

chi, chi...

no ty vole...:-)

 

Přiznejme si - je to div,

však, díky té povaze lidské,

bude nám vždy milé, blízké

šířit kolem sebe smích...