Do rukou vzal kus drahokamu
a vybrousil z něj srdce plné lesku.
Srdce plné blýskavého klamu,
srdce smutné temného stesku.
Do rukou vzal kus tvrdé skály
a vytesal z ní šedý kříž.
Temné síly kolem něho tancovaly,
ale ty - ty je stěží uvidíš.
Za měsíčných nocí kameny hledá,
podivnou dává jim duši.
K ránu, kdy mlha bílá se zvedá,
už kladivem do dláta buší.
a nebo do kovadliny taky
úder za úderem silnou paží...
tvůrce v tom procesu, který ho blaží
snímá svou vizi vnitřními zraky
22.09.2024 11:12:56 | šuměnka