povol (ební)

střep střepu

vodě klid

až přejdou časy

zla a bolu

a třeba jednou

začnou žít

korálky v dlani

zase spolu

dnes přetrhnul

se jeden sen

o spáleništi

pod horama

pod okap z louže

příští den

Seš blbej

řekla by mi máma

tak povol

pěsti zaťaté

chvíle se prát

ty ještě přijdou

dnes se možná

tak zeptáte

zda ještě zítra

hvězdy vyjdou

pro jedny ano

druhým ne

a třetím je

to u prdele

žijte si dál

jak jen to jde

my ostatní

budem žít skvěle