Hra s minulostí
Hra s minulostí
Občas si v noci potají,
otvírám vrátka k minulosti.
Mám rád když čas se zastaví,
ve svojí plynulosti.
Vzpomínky stékají mi na rty,
a mají zvláštní chuť.
Tiše si s nimi hraji karty,
a cítím jak mi bije hruď.
Někdy mě unesou daleko pryč,
abych ze světa se ztratil.
Z kapsy pak vytasím hedvábný bič,
abych se neporanil.
A ještě než ráno je odnese,
na dveře napíšu velké M,
Až příště vrátí se,
tak aby věděly, že nebyl to jen sen.
otvírám vrátka k minulosti.
Mám rád když čas se zastaví,
ve svojí plynulosti.
Vzpomínky stékají mi na rty,
a mají zvláštní chuť.
Tiše si s nimi hraji karty,
a cítím jak mi bije hruď.
Někdy mě unesou daleko pryč,
abych ze světa se ztratil.
Z kapsy pak vytasím hedvábný bič,
abych se neporanil.
A ještě než ráno je odnese,
na dveře napíšu velké M,
Až příště vrátí se,
tak aby věděly, že nebyl to jen sen.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Minulost není jednoduchá a vstřebat jí je často těžké, každý to řeší určitým způsobem, někdo léky a druhý se prostě vypíše, když nemá partnera či partnerku u sebe, které by se mohl svěřit.Zivot dává zkoušky a člověk je hnán, aby překonal své vlastní já,co uvízlo ve smutku.
22.09.2024 09:41:40 | mkinka