Podej mi ruku svoji
a důvěřuj mi, lásko moje.
Vím, že srdce tvé se bojí:
i mé je plné nepokoje.
Podej mi ruku svoji,
má bude ti oporou.
Pochyby, žádné, neobstojí,
naše láska není hrou.
Podej mi ruku svoji,
cítím, jak jsi rozechvělá.
Zvonkohra jak na orloji
ve mně se rozezněla.
Kane, příteli vzácnej,
ty umíš nejen psát,
ale i hřát*
( taky spát, hrát si, žít a milovat
a to by snad
mohlo bejt pro tenhle závorkovej ranec všechno:-)* )
23.09.2024 13:07:35 | cappuccinogirl
Přidej ještě něco nic neříkající omáčky a je z toho neodolatelný, můj, životopis. děkuji. :-))
23.09.2024 13:17:42 | Kan
..no, když se zvonkohra rozezní už..
tak je to nejvíc - a tys seš její vyvolenej muž :)
22.09.2024 09:45:24 | šuměnka