V hlubinách mé duše je samota
chtěla bych se zeptat těch duší kolem
jak to mají ony
zda jejich příběh není také mým
Dívám se do nitra a tiše tady stojím
zmožena vlastním poznáním
otevřít oči se teď vlastně bojím
co vidím, a co je jen můj vlastní stín
V odvážném těle, duše se mi chvěje
je to tak skryto těm, co bodají
protože navenek jsem oděna v rytířské to zbroji
málokdo kov chce odstranit
Dívám se do sebe
vím, že svou cestu zvládnu
přestože na ni ještě nesčetněkrát spadnu…
a pokud bys však chtěl sejmout tíhu z těch mých ramen
vítám Tě
s každým novým ránem…