Touha svazuje
do mysli vnáší obrazy podivna.
Mozek i srdce
studená zima objímá
Vzdálené slunce
Tisíce dnů paprsky letí
Hranice snů
propasti zapomnění času.
Hranice neznámá
touha a bdělé snění
Bolest myšlenky
ticho probuzení.
K tomuhle chci říct
Ty vždycky vytvoříš takovej prostor, do kterého se dá vplout...je jedno, jestli září, bolí, prostě oslovuje...
Nacítila jsem*
24.09.2024 13:04:16 | cappuccinogirl